Opočno description in Ottův slovník naučný, 1902
Opočno:
O., také Opočen Červený, město nad Zl. Potokem ve vých. Čechách, v hejtm. novoměstském, má 275 d., 2201 ob. č., 48 n. (1890), okr. soud, četn., pošt., telegr. a železn. stanici [1 hod. vzdál.) na trati z Chocně do Broumova, 6tř. obec. šk., měšť. šk., hospodářskou zimní školu se školou hospodyňskou, okres, nemocnici, špitál, občanskou a okr. Hospodář. záložnu, parní válc. mlýn, výrobu hospodář, strojů, několik lomů na dlažební kámen a výroční trhy. Město má prostranné náměstí, na něm vyniká klášter kapucínský (zal. r. 1674 od Lud. hr. Colloreda) s kostelem P. Marie; naproti klášteru socha P. Marie (z r. 1714). Při klášteře koná se každoročně dne 2. srpna hlučná pout »Porciunkule«, k níž dostavují se poutníci z kraje i z hor. Dále jest zde nově vystavěný »Kodymův dům«. K zámku přiléhá farní a děkan. kostel Nejsv. Trojice; na místě tom stávala hradní kaple sv. Ondřeje, která r. 1567 přestavěna od Trčků na kostel. V kostele několik náhrobků do zdi zapuštěných z rodiny Trčků a rodinná hrobka rodu toho. Na hřbitově kostel Matky Boží, bývalý farní. Nejpozoruhodnější ze všech budov je zámek s příslušnými budovami, jízdárnou, konírnami, pivovarem, zahradou a vynikajícím parkem. Nynější zámek má podobu ze XVI. st., kdy tu seděli Trčkové; ze starého hradu zbyla jen kulatá věž. V zámku jsou obrazy nejpřednějších mistrů, podobizny Trčkův a jiných rodin. Mnoho obrazův odvezeno odtud do Vídně. Před zámkem rozsáhlá zahrada s letohrádkem a skleníky a na jih od parku veliká obora na vysokou zvěř. Opodál města Vodetín s myslivnou Zarybnice s ovčínem, na východ rybník Broumar (138 ? jiter) a 1 hod. k záp. Podzámčí se dvorem, cukrovarem, lihovarem a nádražím opočenským. Fid. panství má 10.032,08 ha půdy, jest majetkem Jos. kn. Colloreda-Mansfelda. V XV. st.
O. již bylo městem a v l. 1481 až 1492 na přímluvu Samuele z Hrádku a Valečova král Vladislav II. udělil O-nu rod. erb pánů Valečovských z Valečova (vyobraz, č. 2966.): v modr. štítě zlaté slunce, v levém pak rohu štítu osmirohá zlatá hvězda. O hradě opočenském činí se zmínka k r. 1068 ; ve stol. XII. byl sídlem župy t. jm. a hrad jako budova kamenná vystavěn ve XIV. stol., kdy tu již seděli pánové z Dobrušky (v. t., potomci to Drslaviců. Za válek husitských vystřídalo se na O-ně několik pánů, z nichž někteří byli odpůrci kalicha. Proto Sigmund Korybut přitrhl r. 1422 k O-nu s vojskem, ale odtáhl s nepořízenou. R. 1425 zmocnili se O-na Sirotci a pobořili je. Po Jiříkovi z Dubé a Visemburka, za jehož panování zle řádil v Královéhradecku Jan Kolda ze Žampachu, usadil se (1450) na O-ně Petr Svojše ze Zahrádky, po něm následovali v držení O-na Mikuláš Suchan z Libáně, Václav aneb Vaněk Valečovský z Kněžmostu, Samuel z Hrádku a Valečova, Jan Jenec z Janovic a Petršpurka. R. 1494 nebo 1495 koupil O. Mikuláš ml. Trčka z Lípy, jehož potomci vládli zde přes 100 let. Mikuláš ml. T. z L. přikoupil k O-nu několik okolních popluž. dvorů, tvrzi a vsí a znamenité rozmnožil panství opočenské. Nástupce jeho Vilém dal zbořiti předek starého zámku a vystavěl nový, jak nyní se spatřuje; při tom staré hradební zdi vzaly za své. Též proměnil starou hradní kapli v kostel Nejsvětějši Trojice. Po smrti Krištofa Jaroslava († 1601) vládl na O-ně poslední potomek z rodu toho Jan Rudolf hr. T. z L., jenž vystavěl (1602) nynější letohrádek v zahradě, spojiv jej dlouhou chodbou s kostelem Nejsv. Trojice, a r. 1617 rozšířil pod O-nem oboru. Za bouří stavovských podporoval tajně stranu proticísařskou. Prosbami došel milosti, přestoupil na víru katolickou a využitkoval plnou měrou českých konfiskaci, skoupiv mnoho konfiskovaných statků tu i v okolí. Manželka jeho Magdaléna z Lobkovic velice utiskovala poddané, až svou bezohlednosti způsobila, že vypuklo na všech panstvích Trčkovských (1628) strašné povstání selského lidu. Když syn jeho Adam End. v Chebu s Valdšteinem bvl zavražděn, obžalován i on, Že podporoval rebellv, ale než vyšetřování skončeno, zemřel, načež jeho všechny statky od král. komory zabrány a prodány a O. obdrželi bratři Rudolf a Jeroným hr. z Colloreda a Waldsee, z nichž onen zřídil z O-na pro svůj rod panství svěřenské. Za válek švédských město trpělo mnoho od vojska švédského. Z nástupců Ludvík vystavěl (1676) kapucínský klášter, Jeroným rozšířil a opravil zámecký kostel, jenž přičiněním jeho povýšen na farní (1735). R. 1813 zámek opočenský hostil cara Alexandra I., velkokn. Konstantina, kn. Metternicha, hr. ze Stadionu a prus. krále Bedřicha Viléma III., kteří se zde radili, jak by cís. Napoleona I. pokořili a porazili. R. 1859 ok r soud přeložen z Dobrušky do O-na do zámku. Roku 1879 přikoupeno k O-nu panství Zbirov. — Okr. soud má 229,51 km*, 3906 d., 24.870 ob. čes., 228 něm.; z 25.134 přít. obyv. 23.284 katol., 1694 evang., 113 židů, 43 jin.; z těch: 11.907 muž., 13.227 žen. (1890).
Back to Development