Emanuel Štěpán Petr

se narodil 25. 12. 1853 v Opočně v č.p. 14 jako syn místního kantora Jana Petra jeho manželky Alžběty roz. Šumpikové. Varhanářem se vyučil v Dobrušce u Františka Jiráska. Pracoval ve známých pražských varhanářských firmách Karla Eisenhuta a Heinricha Schiffnera a ve Wroclavi. V r. 1881 se osamostatnil, založil dílnu v Praze Karlíně a od roku 1882 na Žižkově v Chodské ulici postupně vybudoval vedle J. Schiffnera největší varhanářský závod v Praze. Po smrti E. Š. Petra 26. 2. 1930 (Zatímco na náhrobní desce se dočteme, že se tak stalo 18. února, literatura zmiňuje jako den smrti 26. únor.) v Praze převzali firmu dva jeho zaměstnanci Jan Frýdl a Matěj Pomahač.
Za svůj život postavil přibližně 350 nástrojů v Čechách, na Moravě i v zahraničí. E.Š. Petr patřil v Čechách bezesporu k nejvýznamnějším varhanářům své doby. Postavil řadu velkých pozoruhodných romantických nástrojů v Praze, ale i na kůrech významných mimopražských kostelů. Exportoval stovky nástrojů nejen do tehdejší rakousko-uherské monarchie, ale i do řady zemí (Polsko, Rumunsko, Rusko) a dokonce do zámoří. Jediným dochovaným a hrajícím velkým původním dílem E. Š. Petra jsou varhany v kostele sv. Ludmily V Praze na Vinohradech z r. 1898.
Je autorem několika vlastních patentů na pneumatické systémy. Také některé z jeho menších nástrojů lze označit za hodnotné, obzvláště varhany z ranějšího období jeho tvorby. Neváhal jít do tvrdých konkurenčních sporů, patentoval řadu vynálezů nejen v rámci habsburské monarchie, ale i v Německu, Francii a Anglii. Účastnil se řady výstav, z nichž si přivážel různá ocenění (mimo jiné státní diplom na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891). Byl jmenován přísežným znalcem císařsko-královského Zemského soudu v Praze a byl činný i veřejně jako dlouholetý člen výboru Obecné jednoty Cyrilské a Ředitelství křesťanské akademie.
(
Plzenecké varhany
varhany u Ludmily
spolek Pro varhany
Jiří Šon: Emanuel Štěpán Petr v kontextu českého varhanářství
)